Agáve

Rod z čeledi agávovité, tučnolisté rostliny (sukulentní rostliny) z teplejších oblastí Ameriky, teprve po 7 až 15 letech vyhání až přes 10 m vysoký stonek květenství, vykvete a celá rostlina odumře. A. se dostala po dobytí Mexika do Španělska; nyní je charakteristickou rostlinou Středozemí, u nás často jako hrnková rostlina. Agave americana poskytuje agávovou šťávu (pulque), A. sisalana pevná vlákna (sisal); jako trop. užitková rostlina kantala.
Listy agáve americké jsou často modrozelené, kopinaté a ostnitě zubaté [obr. 1]

Sisal

Vlákna agáve sisalové (Agave sisalana), jež pochází ze Střední Ameriky a pěstuje se v suchých a horkých oblastech, sklízejí se listy až 2 m dlouhé, odřezávají se vždy asi po 10 letech, až do odumření rostliny, pevná sklerenchymatická vlákna se zpracovávají na lana, provazy, pytlovinu, kratší vlákna k výrobě papíru nebo v čalounictví, výrobky jsou odolné vůči vodě. Z naříznutých květenství, ale i z listů, vytéká šťáva, která zkvašením dává alkoholický nápoj pulque.

Textilní rostlinná vlákna

Převážně z buničiny: vlákna (chlupy) na semenech či v plodech (bavlna, kapok), vlákna z rostl. stonků (len, konopí, juta, ramie), lýková vlákna z listů (manilské konopí, sisal).

Agáve

Agáve (Agave, L.) je rozsáhlý rod sukulentních rostlin z čeledi agávovitých (Agavaceae). Některé z nich mají průmyslové využití - vyrábí se z nich vlákno sisal a z kmene modrého agáve se pálí tequila. Z jiného druhu agáve se vyrábí pálenka mezcal. Naopak kvašením šťávy z agáví se vyrábí bělavý a mazlavý nápoj pulque, který není průmyslově vyráběn a je oblíben pouze mezi indiány.

Vědecká klasifikace

Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď: agávovité (Agavaceae)
Rod: agáve

Rozšíření

Agáve rostou především v Mexiku, ovšem najdeme je i v jižních a západních Spojených státech a střední a Jižní Americe.

Popis

Rostliny mají velkou růžici tlustých listů s ostnatým okrajem a končících obvykle dalším ostnem. Robustní kmen je obvykle krátký, takže listy vpadají jako by vyrůstaly přímo z kořene.

Každá růžice roste pomalu a kvete pouze jedenkrát. Během kvetení ze středu rostliny vyraší vysoký kmen („stožár“) s květy na konci. Poté co se z něj vyvinou plody se semeny rostlina odumře, nicméně přežívají přírustky, které volně vyrůstají ze základny kmene.

Agáve jsou blízce příbuzné liliím a nepatří mezi kaktusy.

Plantáž agáve sisalové

Druhy

Existuje velké množství druhů agáví. V seznamu rostlin rodu Agave bylo přes 400 položek. Např:
Agave americana - nejznámnější z agáví, běžná i v domácnostech v ČR
Agave fourcroydes - mexický sisal (vyrábí se z ní vlákno henequen)
Agave salmiana - z ní se vyrábí mexický nápoj Pulque
Agave sisalana - z této agáve se vyrábí Sisal
Agave tequilana - zvaná též Weberova modrá agáve, z této agáve se kvasí tequila

Agáve sisalová

Agáve sisalová (Agave sisalana Perrine ex Engelm) je víceletá rostlina z čeledi agávovitých s listovou růžicí vyrůstající na tlustém dřevitém stvolu. Dorůstá až 8 m. Rozmnožuje se semeny, případně postraními výhonky. Její metabolismus je typu CAM. Pochází z jižního Mexika a v současnosti se pěstuje hlavně na Floridě, v Keni, Tanzanii, Brazílii a Indonésii. Brazílie je také největším producentem. Jedná se o textilní plodinu, která se využívá i k ohrazování pozemků. Pěstuje se na plantážích.

Původ

Agáve sisalová je původem z jižního Mexika, její areál pokrývá zejména stát Oaxaca.

Rozšíření

Jedná se o xerofytní subtropickou rostlinu tvořenou růžicí (rozetou) tuhých voskovitých listů na kmeni. Vyhovují ji aridní oblasti. Je pěstována hlavně na Floridě, v Keni, Tanzanii, Brazílii a Indonésii.

Největší výrobci vláken sisalu (2006) (v tisících tun)
Brazílie	247,6
Tanzánie	27,8
Mexiko	26,6
Keňa	25,0
Kolumbie	21,4
Čína	20,0
Madagaskar	17,0
Kuba	11,7
Haiti	5,5
Nikaragua	4,4
ostatní...	20,8

Vlastnosti

List agave obsahuje v průměru 1000 technických vláken, 60-120 cm dlouhých. Na vysušená vlákna připadá jen asi 3-6 % váhy listu. Technická vlákna sestávají z elementárních vláken s průměrnou délkou 3 mm a tlouštkou 21 µm. Pevnost vlákna dosahuje cca. 600 MPa (bavlna má 275-667). Vlákno je barvy žluté až hnědočervené, silně hygroskopické, má vysokou pevnost v oděru a odolnost proti vlhku, tvrdý omak, zvláštní lesk a lze je snadno barvit.

Zpracování a použití

Nejhrubší vlákna se používají na výrobu papíru, střední jakost na lana a provazy a nejjemnější druhy zejména na kobercové příze. Příze se vyrábí poměrně jednoduchým postupem: potěrání - vochlování - posukování a dopřádání na křídlovém stroji. Příze dosahují jemnosti jen nad 1000 tex. Krátká vlákna a přádní odpady se používají (jako u lýkových vláken) na koudel.

Na příklad Brazílie vyváží jednoduché příze 1430 tex (700m/kg) s pevností v tahu nejméně 25 kg a trojmo tkané příze 5000 tex (200 m/kg), které snáší zatížení 170 kg. Brazilská sisálová lana o průměru 38 mm snáší zatížení 9,5 tun. Sisálové příze se často zpracovávají do smyčkových tkanin (buklé) ze silnější osnovní příze a tenkého útku. Protože tkaniny odolávají povětrnostním vlivům, jsou koberce, běhouny a rohožky vhodné i na venkovní použití.

Pár fotek

Většinou ze stránek www.sisal.ws. Fotky pocházejí z Brazílie, sisal zde vypěstovaný se používá většinou na koberce.

[obr. 1] - Vlákna sisalu [obr. 2] - Vybírání sisalu podle typu a délky [obr. 3] - Kartáčování sisalu [obr. 4] - Stlačování do balíků

[obr. 5] - Stlačování do balíků 2 [obr. 6] - Připraveno na export [obr. 7] - Sklizeň sisalu